Důležité je hned zpočátku upozornit, že rosení skel a rámů není způsobeno žádnou vadou okna. Naopak k němu přispívá, když okna dokonale těsní. Kondenzace vlhkosti vzniká vždy na nejstudenějším místě a tak v zimním období dochází k namrzání pantů z vnitřní strany a zamrzání kondenzované vlhkosti mezi rámem a křídlem. Jedině rosení okna v meziskelním prostoru znamená skutečnou závadu, kterou musíme reklamovat. K nežádoucímu rosení by nemělo docházet ani u dřevěných, ani u plastových oken.
Okna se orosí ve chvíli, kdy se v ovzduší plně nasyceném vodními parami sníží teplota. Čím vyšší je totiž teplota vzduchu, tím více vlhkosti se v něm udrží. Tuto kondenzaci vodních par můžeme minimalizovat, pokud budeme přiměřeně k interiérové teplotě větrat tak, aby vlhkost nedosáhla kritické hodnoty, protože vpuštěním chladného venkovního vzduchu do interiéru vždy vlhkost vzduchu snížíme.
Orosená okenní skla můžeme pozorovat jak v novostavbách, tak ve starších budovách, a to především v prostorách, kde je z nějakého důvodu vyšší vlhkost vzduchu, jako v kuchyních, v zimních zahradách s rostlinami, nebo suší-li se v místnosti prádlo.
Navíc se vlhkost vzduchu zvyšuje i pouhou přítomností lidí. Při standardní činnosti v bytě (vaření, koupání, praní, žehlení, vydechování…) člověk vyprodukuje přibližně 3 litry vody za den, čtyřčlenná rodina tedy asi 12 litrů vody.
